Nejdřív si možná všimnete, že schody nejsou tak snadné jako dřív. Pak potřebujete při vstávání ze židle trochu více času. Po delším sezení se kloub nechce hned rozhýbat a po procházce se ozve bolest, která tady dříve nebyla. Artróza často nezačíná dramatickou bolestí. První potíže bývají nenápadné a člověk je snadno přičte věku, únavě nebo větší fyzické zátěži. Postupně se ale mohou vracet častěji a začít zasahovat do běžného života.
Mezi typické první příznaky artrózy patří bolest kloubu při zátěži, ztuhlost po odpočinku a postupné omezení pohyblivosti. Nejčastěji se artróza týká kolen, kyčlí a drobných kloubů rukou, může se ale objevit i v dalších kloubech.
Ne každá bolest kloubu samozřejmě znamená artrózu. Důležité je proto vnímat, kdy se obtíže objevují, jak dlouho trvají a zda se postupně zhoršují.
Bolest při chůzi nebo na schodech
Jedním z prvních signálů může být bolest, která se objeví při větší zátěži. Třeba při delší procházce, chůzi do schodů nebo při vstávání ze židle.
Typickým příkladem je koleno. Zpočátku může být problém jen při větší námaze a během běžného dne si ho člověk téměř nevšimne. Postupně se ale může přidat bolest při běžné chůzi nebo delším stání.
U kyčle se zase může bolest projevit například při delší chůzi, vstávání nebo při pohybech, které vyžadují větší rozsah v kloubu.
To, že bolest po odpočinku ustoupí, ještě neznamená, že je všechno v pořádku. Pokud se pravidelně vrací při stejné činnosti, je dobré jí věnovat pozornost.
Ráno nebo po delším sezení se potřebujete rozhýbat
„Než se ráno rozchodím, chvíli to trvá.“ Právě tak může vypadat další z prvních známek kloubních potíží. Kloub je po probuzení nebo delším sezení ztuhlý a první pohyby nejsou příjemné. Po několika minutách se situace zlepší.
U artrózy bývá ranní ztuhlost typicky krátká. U lidí nad 45 let může kombinace bolesti související s aktivitou a ranní ztuhlosti trvající přibližně 30 minut odpovídat typickému obrazu osteoartrózy. Výrazná nebo dlouhotrvající ranní ztuhlost ale může mít i jiné příčiny a zaslouží si odborné posouzení.
Podobně důležitá je ztuhlost po delším odpočinku během dne. Pokud se po každém delším
sezení musíte nejprve „rozchodit“, není dobré tento signál dlouhodobě přehlížet.
Běžné činnosti najednou nejdou tak snadno
Artróza nemusí začít tím, že vás kloub výrazně bolí. Někdy si nejdříve všimnete, že některé pohyby jednoduše nejdou tak dobře jako dřív.
U rukou může být obtížnější otevřít sklenici, otočit klíčem v zámku nebo udržet předmět v ruce. U kyčle může dělat problém obouvání nebo nastupování do auta. U kolene zase vstávání z nízké židle nebo dřep.
Člověk si na podobná omezení snadno zvykne. Začne si vybírat pohodlnější cestu, některé pohyby provádí jinak a postupně přestane dělat aktivity, které mu dříve nedělaly žádný problém.
Právě postupné omezování běžného života je důvodem, proč má smysl kloubní potíže řešit dříve, než začnou určovat, co můžete a nemůžete dělat.
Kloub je méně pohyblivý, případně v něm křupe
Dalším možným příznakem je postupné omezení rozsahu pohybu. Kloub už nejde ohnout nebo natáhnout stejně jako dříve, případně je určitý pohyb nepříjemný.
Při pohybu se také může ozývat křupání nebo praskání. Samotné zvuky v kloubu ale ještě neznamenají, že máte artrózu. Podstatnější je, zda se současně objevuje bolest, ztuhlost nebo omezení funkce.
U některých lidí se může objevit také citlivost nebo otok kloubu.
Bolest se vrací a postupně přichází častěji
Možná nejdůležitější není samotná intenzita bolesti, ale její vývoj.
Nejdřív koleno bolí jednou za čas. Potom po delší procházce. Později při schodech. A nakonec třeba i při běžné chůzi.
Podobný vývoj může člověka postupně přimět k tomu, aby změnil své návyky. Místo delší procházky zvolí kratší trasu, vynechá sport nebo si začne dávat pozor na každý schod.
Pokud se potíže opakovaně vracejí a postupně se zhoršují, je vhodné zjistit jejich příčinu.
Zároveň není možné posuzovat závažnost artrózy pouze podle toho, jak silná je bolest nebo jak vypadá rentgenový snímek. Rozsah změn zjištěných při zobrazovacím vyšetření nemusí přesně odpovídat tomu, jak výrazné obtíže člověk pociťuje.
Bolí mě kloub. Znamená to automaticky artrózu?
Ne.
Bolest kloubu může mít celou řadu příčin. Může souviset s přetížením, předchozím úrazem, poškozením menisku nebo vazů, zánětlivým onemocněním a dalšími problémy pohybového aparátu.
Právě proto není vhodné stanovit si diagnózu pouze podle jednoho příznaku.
U typického obrazu artrózy se lékař při vyšetření zaměřuje především na charakter bolesti, její vztah k pohybu, délku ranní ztuhlosti a funkci postiženého kloubu. Zobrazovací vyšetření nemusí být v každém případě nutné; využívá se zejména tehdy, když jsou příznaky neobvyklé nebo je potřeba vyloučit jinou příčinu obtíží.
Kdy je čas navštívit lékaře?
Pokud bolest nebo ztuhlost přetrvává, opakovaně se vrací nebo začíná omezovat běžné aktivity, není důvod čekat, až se problém výrazně zhorší.
Odborné vyšetření je na místě také tehdy, když se stav postupně zhoršuje, kloub výrazně otéká nebo máte pochybnosti, co je skutečnou příčinou potíží.
Čím přesněji se podaří určit, odkud bolest pochází, tím lépe lze nastavit další postup.
Co dělat, když se artróza potvrdí?
Diagnóza artrózy automaticky neznamená operaci. Základem léčby bývá aktivní přístup, přiměřený pohyb a cílené cvičení. Podle konkrétního kloubu, rozsahu potíží a celkového zdravotního stavu mohou přicházet v úvahu také další možnosti konzervativní léčby.
Jednou z možností pro pacienty s bolestivou artrózou kolene je léčba metodou RenehaVis. Jde o injekční léčbu založenou na kombinaci dvou forem kyseliny hyaluronové. RenehaVis je využíván u artrózy kolene spojené s bolestí a omezením pohybu, a to i v různých stadiích onemocnění.
O vhodnosti této léčby je vždy potřeba rozhodnout podle konkrétního stavu kolenního kloubu a výsledku lékařského vyšetření. Pokud vás trápí bolest kloubů, neváhejte se objednat.
Více o léčbě metodou RenehaVis najdete na stránce RenehaVis.
